Jirka: psychogenní přejídání a sport

Nikdy jsem neměl s jídllem potíže, jako kluk jsem jedlo hodně a rád. Pak jsem začal na poměrně slušné úrovni dělat sport – atletiku. V dospívání mi to hodně pomohlo, měl jsem koníček, dobrou fyzičku a dobrého trenéra.

Pak jsem začal být dobrý a dostal nového trenéra, který mě začal mluvit do toho, co a jak jím. Začal jsem jíst „zdravě“, v podstatě se omezoval v jídle, občas měl hlad. Pak se mi začalo stávat to, že jsem večer unavený přišel domů a vyjedl ledničku, pak měl výčitky, párkrát i zvracel.

K psychoterapeutovi mě objednala máma, která si všimla nejprve mých výkyvů nálad. Psychoterapeut mě poslal k nutričnímu poradci, který mi pomohl srovnat jídelníček. Na psychoterapii jsme se pak věnovali hlavně tomu, jak se o sebe celkově dobře starat, jak získat zpět ztracené sebevědomí a jak také umět říci ne.

Byla to poměrně krátká spolupráce, na psychoterapii jsem došel asi osmkrát, ale dost mi to pomohlo.